Recenze - Ivan je jen jeden

Název originálu: The One and Only Ivan
Série: ---

Autor: KATHERINE APPLEGATE

Počet stran: 280
Nakladatelství: Albatros
Vydáno: Duben, 2014

GoodReads: 4.24 / 30,859 ratings

Víte, jednoho teplého (velmi teplého) dne jsem se doplazila do knihovny, kde mi kromě skleničky absolutně úžasně vychlazené vody, nabídli i knížečku pro sestřičku. Rozhodla jsem se totiž, že ji začnu pořádně knižně vzdělávat a schovala jsem jí její rozečtené Stmívání, které se jí, k mému zděšení, moc líbí! Onou knihou, která měla tu moji malou otravu přivést na správnou cestu, se stal příběh o jednom velmi tvrdohlavém samci. Jeho život by měl být inspirací pro všechny. Od normální lidské bytosti až po nejmenšího a nejutlačovanějšího mravence ze všech. Je to příběh o naději. A tu musí mít každý. Jednou čeká dobrý konec na všechny. Snad. :)

Jmenuju se Ivan. Jsem gorila.

 Není to tak jednoduché, jak to vypadá.

 Ivan, jako správný gorilí super-samec, má své teritorium, které střeží jako oko v hlavě. Bohužel toto 'teritorium' je trochu odlišné, než jste si asi představili. Pokud se vaše myšlenky ubraly směrem, ve kterém je spousta zeleně a v dáli se dá slyšet zurčení potůčku, zklamu vás. Ivan žije v území několika málo čtverečných metrů ohraničených sklem a železem a betonem. Spolu s dalšími zvířecími kamarády obývají Obchodní dům a videohernu Šapitó u exitu osm dálnice I-85. Podmínky nejsou ideální, lidé přestávají chodit koukat na gorilu koukající na televizi (kde se pořád olizují lidé), obchodní dům pomalu a jistě krachuje. Poslední záchranou má být malé slůňátko Ruby...

Už jsem se zmínila, že Ivan je umělec? Ano, kreslí. Ne fantasy svět jako jeho lidská kamarádka, ale realitu. To, co má ve svém teritoriu. Například banán. Vlastně, spíš banánovou slupku. Tedy.. přiznal se, že se stává, že i ta slupka skončí dřív jeho panděru než na výkresu. Není moc dobrý ve vyprávění příběhů kvůli své paměti - no, není slon. A nepřejte slyšet jeho názor na lidi. Ty, co lepí jazyk na jeho boží sklo, by nejradši rozmáčkl goriláčem. (Ha, copak je asi goriláč? :P ) 

Mack mi dá novou pastelku, žlutou, a pár kousků papíru. "Snad aby sis vydělal na živobytí, Picasso."

Přemýšlím, kdo to asi je ten Picasso. Má taky houpací pneumatiku jako já? Žere pastelky? 

Sevřu pastelku a dumám.

Prohlédnu si teritorium. Co je žluté?

Banán. Nakreslím banán.

Co je ještě žluté? Prohlížím si teritorium a dumám.

Nakreslím další banán. A pak ještě osm.

Přesto je Ivan nejodvážnější gorila, o jaké jsem kdy slyšela! On se totiž rozhodl vlít naději do těch mladých slonch očí, dopřát jí něco víc než placatý vodopád bez vody a kytek, které nevoní, víc než obraz zdobících beton. A zatímco Alex a spol. se vydali vstříc Madagaskaru a pravé divočině. Všechno, o čem sní takhle chovaná zvířátka, je ZOO!

Katherine Applegate napsala výjimečný příběh určený pro děti. A tak je i podán. Vesele, vtipně, svěže. Někde pod pokličkou se skrývá celá hloubka toho, co nám chtěla autorka prodat. Je to přesně ten typ knihy, který s dítětem může růst. A když ho už bude číst po několikáté, najde tam tu skrytou krásu. To smutné a dokonalé. 

"Hmmm... jak poznáš, že byl v ledničce slon?"

"Jak?"

"Podle šlápot v mámsle přece."

"Chápeš?"

"Co je to lednička?" zeptá se Ruby.

Víte, co je nejvtipnější? Že, zatímco se sestra smála vtipným hláškám, já byla dojata k slzám (nebrečela jsem - klid). Nikdy bych nevěřila, že knížka pro děti mě takhle vezme a uchvátí. Jenže, když jsem zjitila, že to všechno nejsou jen kecy o přátelství, mi to nějak nedalo spát. :) Všechno je to na motivy reality. Ivan existuje, podepisuje si své obrázky otiskem palce a je miláčkem celé Zoo. Jeho život byl taky ztvárněn do dokumentu (National Geographic). 

A já doporučuju celým srdcem.

Je libo trailer? :)