Série: ---
Autor: THOMAS THIEMEYER
Počet stran: 432
Nakladatelství: Knižní klub
Vydáno: Únor, 2014
Proč studujeme? Abychom měli dobrou pozici v práci, která nás bude bavit a bude dobře placená. Od uklízečky po milionáře se každému může splnit jeho sen. Tyto sny jsou absolutně různorodé. Na světe existují i takoví, co jsou ochotni celý svůj život zasvětit vědě, izolovaní od zbytku světa, v těsném soužití s gorilama. Mezi takové patří i Amy. Gorily, prales a její tým bláznivých vědců (těm co stojí vlasy na hlavě a na rameni mají tarantuli) tvoří smysl jejího života. Až dokud jeden z jejích kolegů nezmizí.. Je samozřejmostí, že se ho musí pokusit najít..
Náš svět je plný pravidel a zákonů, které se musí dodržovat. Ray o tom ví své. O chuti viny a nespravedlnosti. Po nekonečných měsících v kleci, kde dřepěl jako zubožené zvířátko, ho konečně pouští. Odjíždí do pralesa, za gorilami, do vědeckého týmu. Svou inteligencí předčí nejednoho vědátora, ale důvěru k němu cítí málokdo. Může být někdo, koho zbožňují gorily, špatný? Do čeho se vlastně Ray zamotal? Co se vlastně děje? Jako by nic nemělo svůj řád. Najednou nebe může být zelené a tráva modrá.
 |
| Koróna |
Z honby za kamarádem se stává snaha o záchranu své mysli, svého těla.
Oblíbený výraz "lidi se zbláznili kvůli sluneční erupci" není zas tak daleko od pravdy. V případě obří sluneční aktivity se zblázní všechno.. lidi, věci, místa. S tím se také pojí to, co se mi na Koróně neskutečně líbilo! Ta vědečnost. Měla jsem chuť si obléct bílý plášť a všem říkat, jaký jsem borec, protože z fyzikálního a biologického hlediska jsem se dozvěděla spoustu nových a užitečných věcí. Například.. samotný název knihy: Koróna - asi jen 1% spolužáků vědělo, co to ve skutečnosti je. Takže nejen že jsem si užila příběh plný zvratů, napětí, gorilích mazlíčků a magično-vědečna, ještě jsem i o pár (desítek) pojmů chytřejší! :)
Nejen vědecký pohled dělá knihu zajímavou. Když už věříte každému slovu, co se napíše s pořádně dlouhým vysvětlení, co znamená, objeví se něco nečekaného. Paranormal věc. Nějak to přeskočí neviditelnou zeď a najednou se pohybujeme v nefalšovaném paranormálním světě, který obklopuje fikce. Je to tak nečekané a šokující, prostě aww. :D Že už čtu fikci, jsem si uvědomila až o dobrých padesát stran později než začla. Za to má autor obří plus, málokomu se tímto způsobem povede zmást čtenáře!
O jednom velkém nedostatku, vlastně spíš přebytku, jsem se zminila už výš. Délka. Některým knihám by neuškodilo, kdyby se na ně použilo imaginární stlačovadlo textu, a byly by jednoduše kratší. Ušetřili bychom stromy i ostatní čtenáře. Zdlouhavý a nepoutavý začátek autorovi neodpustím. 136. strana byla prokletí! :D Né, že by mě příběh nebavil, jen mě odrazovaly dlouhatánské odstavce zpočátku nicneříkajícího popisu. ALE pak.. určitý zlom a já to zhltla doslova najednou (ani pití nemělo šanci). Najednou jsem pochopila tu spoustu pětihvězdičkového hodnocení německých čtenářů.. Charaktery jednolivých postav byly propracované a moc Thomase Thiemeyera snad neomezená!
Rozhodně stojí za přečtení.
Obzvášť pokud si chcete užít příběh, který je tak reálný, až je nereálný! :)
•••••••••••••••••••••
Vědečnost...hmmm...to zní dobře! :) Bílý plášť nosím celkem často, takže si ho na čtení obléknu, abych si to pořádně užila :D
OdpovědětVymazat