Recenze - Léto mrtvých / Spravedlnost nebo pomsta?

Název originálu: Summertime of the Dead
Série: ---

Autor: GREGORY HUGHES

Počet stran: 264
Nakladatelství: CooBoo
Vydáno v ČR: Únor, 2014

GoodReads: 3.81 / 16 ratings

Když v malém městečku pokácíte obří strom nebo ukradnete bludný kámen, jste tam za rebely největšího stupně. Udělat to v Japonsku, bude to považováno za trapnost. Tam totiž rebelství posunuli na level 51, IN je například masové vraždění lidí. Tomu říkám úroveň. Tam by mé zvrácené myšlenky měly uplatnění. Ne tady, kde největší sériový vrah zabil osm lidí - velmi "originálním" způsobem. V Japonsku je nejmodernější zbraní meč. A takový meč ve schopných a cvičených rukou někoho, kdo myslí jen na pomstu, znamená velmi krvavou řež. Nastává Léto mrtvých...

Otočil jsem se a přitom znovu ťal mečem. Za mnou stála žena s napřaženou rukou. Na podlahu dopadlo pár prstů. Žena vyjeveně zírala na svoje chybějící články. 

Pomsta je jako zmrzlina, tak sladká, tak studená. Akorát do příjemného přetepleného letního počasíčka. Důvod pomsty? Byl jednou jeden skvělý Jukio, mistr v boji s mečem, šestnáctiletý, který se kamarádíčkoval s dvojčátky. Hirošim a Miko. Jenže ti po nešťastné shodě nervydrásajících náhod spáchají sebevraždu a pro Jukia jde všechno do kýblu. Nastává čas. Čas na vyrovnání účtů s japonskou mafií, která dvojčata k tomu činu dohnala (teoreticky). Ani jedna ulice nezůstane neposkvrněna. Jukio jde baštit sladkou, velmi sladkou zmrzlinku!

Pokud jste četli autorovu první knihu Sundej mi měsíc, musí vám být jasné, že Léto mrtvých bude něco speciálního. Jeho styl je neuvěřitelný. S nadšením dítěte, které dostalo vysněnou hračku, Hughes popisuje jednu vraždu za druhou, jako by se bavil o počasí. A věřte, zachází do nejmenších podrobností a detailů. Z této knihy, která má necelých tři sta stran, vytvořil jatka. Po desáté vraždě jsem mrtvolky přestala počítat, bylo to neskutečné! Každá zabitá jiným stylem, u jiné příležitosti, a právě to vytvářelo hudbu pro má očička. Čtení s potěšením, obzvlášť pro mou maličkost.

Pak se ze tmy vynořila Hrouda. V jedné ruce třímala tu hnusnou useknutou hlavu a v druhé mobil.

Právě zasazením děje do japonské kultury Gregory Hughes získává označení "originální". Nejenže nám přináší něco, co u nás ještě nebylo, ale zaměřuje se mnohem víc do hloubky lidské duše. Přes závoj krve můžeme objevit pravé rysy tohoto díla a tedy odhodlanost, přátelství, odvahu, víru sám v sebe, příčetnost. Nejvíc mě dostalo killnutí budhistické jeptišky!

Za zmínku samozřejmě stojí i Hrouda, ona je kapitolou sama o sobě. Devítiletá holčička, co odjakživa chce být jeptiškou v klášteře, vypadá přesně tak, jak říká její jméno. Je drzá a silná (na duchu i na váze), dodává Létu mrtvých atmosféru. Aby se čtenáři neztratili v krvavém moři. Hrouda je jako maják na pevnině, co počítá mravence a nedovolí nikomu zapomenout. 

Líbilo se mi to, fakt že jo. Není to série, nic se nenatahuje, nastoupíte do vlaku s Psycho killerem a vystoupíte až s poslední stránkou. A je to rychlík, tomu věřte. Stránky doslova plavou pod rukama. Jakmile se naladíte na Hughesovu notu, na jeho styl, který je stejně netypický jako příběh, budete se zatajeným dechem pročítat každou stránku. 

Doporučuji! To si musíte přečíst! :3