Série: Inspector Konrad Sejer (10. díl) - Díly na sebe nenavazují!
Autor: KARIN FOSSUM
Počet stran: 213
Nakladatelství: Host
Vydáno: 2013
GoodReads: 3.66 / 1,231 ratings
Anotace:
Bezchybný život Karstena a Lily Sundelinových se hroutí ve chvíli, kdy nacházejí své dítě spící v kočárku za domem celé od krve. Po překotném úprku do nemocnice se dozvídají, že jejich dcera není zraněná, kdosi ji pouze postříkal jateční krví. Kdo se mohl snížit k tak děsivému vtipu? Vrchnímu komisaři Konrádu Sejerovi někdo pošle pohlednici se zprávou: „Peklo právě začíná.“ A opravdu, zakrvácené dítě je pouze prvním z řady dalších zvrácených vtípků, které terorizují široké spektrum nic netušících obětí. Postupně vychází najevo, že zvěstovatelem pekla je Johnny Beskow, sedmnáctiletý chlapec, který žije s matkou alkoholičkou. Je příliš nezralý na to, aby pochopil, jak katastrofické následky mají jeho „nevinné legrácky“. Poté, co se v nedalekém lese přihodí skutečné neštěstí, dá se očekávat, na čí hlavu padne vina. Komisař Sejer je dobrým psychologem, který si lépe než kdo jiný uvědomuje výbušnost celé situace…
"To je k neuvěření. Co s tou ovcí, proboha, provedli? Vypadá jako čtyřnohý pomeranč."
"Že by nějaký ovčí sprejer?"
NĚCO MÁLO K DĚJI..
Tahle knížka v sobě obsahuje jeden velmi netypický příběh, on to vlastně není ani příběh, jak jsme zvyklí z fantasy románů, sci-fi knížek nebo i detektivních románů. Něčím se odlišuje. A to právě tím, že tam je dokonale sepsán osud jednoho kluka.
Jeho život stál vždycky za houby. Otce nikdy nepoznal. Matka je věčně jako houba napitá alkoholem, v blízkosti ohně by se rozhodně pohybovat neměla. Jediný člověk, který ho má ještě pořád rád a záleží mu na něm, je jeho dědeček. Ten už ale taky má své nejlepší roky za sebou a ze seznamu různých nemocí by bylo jednodušší vyjmenovat ty, co nemá. Jonny chce udělat jen něco, aby si ho lidé všimli, aby nebyl jen nevýrazným psychicky labilním klukem. Proto začal dělat ty vtípky, které jsou spíš zvrhlé než vtipné. Lidem kolem to nahání spíše hrůzu, ale Jonny se dokonale baví. Ale nikdy, NIKDY, by nezabil člověka.
Jeho první obětí nebylo jen miminko v kočárku, které postříkal krví, aby to vypadalo, že je zraněné, ale i jeho rodiče. Ti si prožili peklo a už nebudou jako dřív, paranoia vládne. Dalším jeho vtípkem bylo například oznámení o úmrtí člověka, který ještě žije. Dokážete si představit, jak se ten člověk musí cítit, když si tohle o sobě přečte? K popukání to rozhodně není. Jeden z těch opravdu "vtipných" žertů, které Jonny udělal, bylo nabarvení ovce. Na oranžovo. To mě fakt rozesmál.
Tyhle podivné situace se dějí celé léto a lidé si zvykli, že všechno, co nedává smysl a působí, jako krutý žert, má na svědomí jeden člověk. Když se najde tělo malého chlapečka, vinu přikládají taky té samé osobě. Jonny ví, že ho nakonec dopadnou, ať ho obviní ze všeho co udělal, ale vraždu na svědomí nemá.
Je dobře, že existuje lež.
Bůh s námi,
kdyby všechno, co se říká,
měla být pravda.
HODNOCENÍ..
Páni. Tohle byl celkem silný příběh. Já ani nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne. Taky nevím, jestli Jonnyho lituju nebo obviňuji. Z jednoho úhlu pohledu je třeba s ním soucítit, ale z toho druhého .. mohl si vybírat i jiný způsob žertu.
Provokatér je psán velmi zvláštním způsobem, vždycky z pohledu mnoha postav. Ať už inspektora, který celý případ vyšetřuje, Jonnyho a potom jednotlivých obětí. Jakmile se objevila nová postava, znamenalo to impuls 'Co provede?'. A musím říct, že ty nápady byly opravdu zajímavé a neočekávané, možná kruté, ale neočekávané.
Jen věc, která mi vadila .. moc a moc dlouhé odstavce, kdysi jsem četla, že když člověk vidí dlouhý odstavec, nechce se mu to číst už jen proto, že je dlouhý. Byla to pravda. Když je odstavec od začátku stránky a pokračuje přes další .. pff .. a ani tam není přímá řeč, jen popis nějaké chalupy. To mi nevyhovuje :o) A některé přirovnání taky stála za starou belu.
Hnědá bradavka připomínala uschlý výkal. [To jako vážně?]
Celkově jsem od té knížky neměla nijak velká očekávání, ale jsem ráda, že jsem se těch dvě stě stran přečíst. Je zvláštní, že i po dočtení, když o tom píšu, mi pořád vrtá hlavou ten konec. Možná byl logický a přirozený, ale překvapil mě.
3 hvězdičky!!!
•••••••••••••
Tímto bych chtěla poděkovat za poskytnutý recenzní výtisk knihkupectví..
Knihu si můžete objednat ZDE
Žádné komentáře:
Okomentovat