Recenze - Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (#1)

Název originálu: Miss Peregrine's Home for Peculiar Children

Série: Miss Peregrine (1. díl)

Autor: Ransom Riggs

Upozornění!!! Všechny obrázky v této knize jsou autentické staré fotografie, a až na několik málo výjimek, kdy došlo k minimálním úpravám, nebyly nijak pozměněny.

Počet stran: 358

Nakladatelství: Jota

Vydáno: 2012

Anotace: 

Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií. 

To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedinečný čtenářský zážitek. Náš příběh začíná strašnou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak – i když to zní jako něco nemožného – jsou možná stále naživu.

"Před pár roky jsem viděl, jak skopl jehně z útesu. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych tomu. Když to udělal, zeptal jsem se ho proč. Prej, aby viděl, jestli umí lítat, řek. Je to cvok jak ze žurnálu."

NĚCO MÁLO K DĚJI..

Jak řekl Jacob, v jeho životě se události dělí na Předtím a Potom. 

Předtím.. Byl hodný kluk, který nejvíc ze všeho miloval dědečkovy povídky, pohádky o sirotčinci, kde strávil mládí, když utíkal před Němci (za války). Nebyl to obyčejný sirotčinec, byl svým způsobem kouzelný. Žily v něm děti, které nebyly jako ostatní, byly Podivné. Jedna holčička třeba měla dvě ústa (zepředu a zezadu hlavy) a i když jedla dvakrát tolik, co normální děti - netloustla. Další dívka dokázala uzvednout balvan nad hlavu jednou rukou. A takových Podivností bylo víc. Celému sirotčinci "vládla" slečna Peregrinová, která byla svým způsobem jako chůva Nanny McPhee, která se o ně starala, jako by byly její vlastní.

Potom.. Jacobovi bylo 15 a dědečkovým povídačkám už dávno nevěřil. A přece jednoho dne, když se za ním vydává, ho najde téměř mrtvého (je natolik živý, aby pronesl ona mocná poslední slova) a poblíž zahlédne stvůru, která měla místo zubů chapadla a nikdo jiný kromě něj ji neviděl. Nikdo mu nevěří a je poslán k psychoušovi, ze kterého má asi stejnou srandu, jako kdybych tam seděla já. On ale na rozdíl ode mě nemá tak silnou osobnost a uvěřil, že je cvok trpí reakčním stresem nebo tak něco :oD

V jednu chvíli dědečkova tajemná poslední slůvka začnou dávat smysl a zavedou ho na ještě víc tajemný ostrov, kde kdysi stál onen sirotčinec. Pak se stane mocné kouzlo a Jacob je v minulosti. Dozvídá se pravdu o celém sirotčinci a jeho dědovi a je vystaven velkému nebezpečí v přítomnosti. Protože světe div se, on je taky Podivný.

Utíkej, králíku, utíkej, králíku, utíkej, utíkej, UTÍKEJ!

Bum, bum, BUM, zní farmářovy pušky šum,

obejde se bez králičí pečínky, a proto

utíkej, králíku, utíkej, králíku, UTÍKEJ!

HODNOCENÍ..

Na knížku jsem poprvé narazila už hodně dávno s tím, že jsem ji prolistovala, viděla fotografie a vrátila do regálu. [Proklínám se sama] Proč? Myslela jsem, že to má být něco podle skutečné události a ty fotky..prostě to by nešlo. Pak jsem na to začala objevovat 5 hvězdičkové recenze a přečetla si anotaci a ze slov "to číst nebudu ani za zlaté prase" se stala slova "chci-chci-chci".. asi tak no. A pak se Sirotčinec ke mně přece jen dostal a já si ho z chutí přečetla.

Ve stručnosti. Na začátku krapek podivné, potom skvělé, pak lehce nudné a nakonec WOW. Celá knížka je napsaná takovým tím přeběhovským štýlem "bylo nebylo" a největší atmosféru tomu dodávají ty fotografie. Jsou luxusně posazené do toho děje. A tím, že to nejsou žádné profesionální snímky máte jen možnost přemýšlet nad tím, co to ta holka drží v ruce? Jaký má výraz ve tváři? Vidím opravdu to, co se mi zdá, že vidím?

Je to strašně silný příběh. Prostě nutí přemýšlet, co kdyby takové děti existovaly? Smála bych se jim? [Sakra, některým asi jo..musím se polepšit, čestný pionýrský]

Další díl má vyjít začátkem příštího roku v originále, než se dostane k nám, tak to asi potrvá, ale na dobrou knížku se může čekat i dlouhatananánskou dobu. A já se těším.

Dávám 4 hvězdičky..