Série: HP Petterson (1. díl)
Autor: ANDERS DE LA MOTTE
Počet stran: 360
Nakladatelství: Knižní klub
Vydáno: 2013
Anotace:
Třicetiletý Henrik Pettersson, zvaný HP, se vrací z nočního tahu stockholmskou podzemní dráhou domů. Na sedadle proti němu leží mobilní telefon, který po chvíli zabliká a vyzve ho esemeskou ke vstupu do hry. Naivní Henrik neodolá, přestože zpráva ho varuje, aby si vše pořádně rozmyslel. Za první splněný úkol (krádež deštníku) obdrží na účet finanční odměnu. Díky další dobře odvedené práci získá přístup na svůj herní profil – a zjistí, že už ho podporuje menší fanklub… Zadání jsou stále nebezpečnější, ohlasy stále větší a částky na kontě stále vyšší. Pak přijde úkol, jehož splnění obnáší útok na lidské životy. HP netuší, že půjde i o jeho blízké. Ze hry však není cesty zpátky…
O milisekundu později ho výbuch proměnil ve spálené zuhelnatělé puzzle, které budou policejní technikové skládat déle než týden. Kousek po kousku, jako při morbidní společenské hře, dokud nebude zase jakž takž držet pohromadě.
NĚCO MÁLO K DĚJI..
Představte si, že se po nějaké opilecké sešlosti probudíte (vzpomínky na předchozí večer jsou nulové) a vedle vás leží mobil. Není váš, ale není kolem vás nikdo, čí by mohl být. Lidská povaha je sviňa, takže s největší pravděpodobností by si ten mobil domů vzalo (dle mého odhadu) 95% lidí. I já. Ale tím mobilem to teprve všechno začíná, po několika dotěrných dotazech typu "Chcete hrát naši hru?" jste unaveni mačkáním "ne" "ne" "ne" a stisknete "ano". Nepředstavitelné, co? Když se na obrazovce objeví "Vítejte ve hře" je všechno ještě v pořádku, ale časem se může stát, že telefon bude znát vaše jméno, rodinu, bydliště.. V takovém momentě vám možná dojde, že tohle není vtip, který si na vás připravili kamarádi..
Přesně toto se stalo Henriku. Jenže ho zákoutí hry zajímalo a pokračoval.
Princip Hry je jednoduchý (tedy aspoň ten, co mají znát Hráči). Hráč dostane úkol v hodnotě bodů (1 bod = 1 americký dolar), když ho splní připíše se mu suma na konto, čas od času se zvedá úroveň úkolů. Jsou nebezpečnější, riskantnější, musí se u nich víc přemýšlet a mají větší hodnotu. Ale všechny úkoly jsou v realitě. Mají Hráče testovat. Jak daleko jsou schopni zajít? Od drobných krádeží deštníků přes žhářství, .. Aby všechno dostalo svou popularitu, aby všechno vypadalo zvrhleji, mají Hráči své činy natáčet. Někdy jim i Hra pošle kameramana. Někdo to někde sestříhá a pak z toho je profesionální video, které Hráči můžou obdivovat..
Hra má jedno nejdůležitější pravidlo. Pravidlo číslo jedna. Nikomu o Hře neříkej, za každou cenu. A právě toto pravidlo jednou HP poruší. Je sám na sebe naštvaný, protože si Hru zamiloval, a pak všechno vyzradí. ještě že má sestru, která pracuje na policii (taky není žádný svatoušek) a vyseká ho z toho.
Henrik chce napravit svou chybu a do Hry se vrátit, zkouší spoustu možností, ale při pátrání se dozvídá pravdu o tom, jak a proč Hra funguje a že nejen jeho ségra může být ve velkém nebezpečí. Je jen přirozené, že se chce pomstít..
Jediná možnost zůstat nezpozorován je odpojit se od jakékoliv elektroniky. Jejich lidi jsou všude - v Googlu, u operátorů, .. [Fuj, život bez elektřiny, vím jak vždycky nadávám, jak vypne proud. A nemoct používat google? Nevolat? By nikdo nevěděl, že existuju :oD]
Naťukal údaje, zmáčkl Enter a zadržel dech.
Přesýpací hodiny se párkrát překlopily.
A pak se Alenka náhle vrhla do Říše divů.
Není hra jako Hra. V těch nejobvyklejších si hrajeme s Mariem a snažíme se dostat co nejdál, Packman je taky super. ale tahle Hra má úplně jiné rozměry. Je dokonale promyšlená, nemá žádnou vadu. Dělá přesně to, co si daný hráč přeje a při tom koná "vyšší" dobro. Proč ne? Já si nedokážu představit, že by tohle mohlo fungovat. přesně tak jak to popsal Motte. A přitom to zní opravdu celkem reálně, je to zasazené tak, že by se tomu příběhu v některých pasážích dalo věřit.
Zatím jsem četla dvě knihy s hlavním tématem "game". Možná je znáte a možná ne. Jednou z nich je Epic a potom Erebos. Erebos hravě Epic překonal, jeho lepší verze, lépe promyšlená, pro teenagery. [game] tomu zase dává nový rozměr. Připadá mi jako dospělejší verze Erebosu. Nebezpečnější. Lepší. Promyšlenější.
Také je to skvěle napsané, nemohla jsem se odtrhnout od stránek, které přede mnou doslova utíkaly. Občas nějaká ta chytrá hláška, nějaké to sprosté slovo (vážně se tam mnohokrát hodilo)..
Musela jsem v autobuse vypadat jako vůl, když jsem četla jednu pasáž. A to když HP shodil kámen za střechy na cestu a omylem zasáhl auto své sestry. To jak jí vysvětloval, že nechtěl, vlastně chtě, ale nechtěl trefit ji, to bylo úžasné :o)
Dávám 4,5 hvězdičky. Nechávám si určitou rezervu na další díl.
Žádné komentáře:
Okomentovat