Série: Kate Daniels (1. díl)
Autor: Ilona Andrews
Počet stran: 256
Nakladatelství: Fantom Print
Vydáno: 2011
Anotace:
Atlanta by byla příjemným místem k životu, jen kdyby nebylo magie…
Když magie pohltí svět, objevují se monstra a odpadlí mágové spřádají svá kouzla. Pistole se zasekávají a auta odmítají startovat. Ale pak se technologie znovu přihlásí o slovo a magie ustoupí stejně nevypočitatelně, jako se předtím objevila. Jen po ní zbudou nejrůznější druhy paranormálních problémů.
Kate Daniels, žoldačka, které se smůla lepí na paty a do kapsy má hluboko, se živí odstraňováním právě takovýchto magických potíží. Ale když je zavražděn její opatrovník, honba za spravedlností ji vtáhne do mocenských bojů mezi dvěma nejsilnějšími frakcemi magických bytostí v Atlantě. Mezi Pány mrtvých, nekromanty ovládajícími upíry, a Smečku, polovojenský klan kožoměnců. Tyto dvě strany se vzájemně obviňují ze série nezvyklých vražd – a smrt Katina opatrovníka by s tou záhadou mohla být spojená. Obě organizace na Kate vytrvale tlačí, aby případ vyřešila a ona si začíná uvědomovat, že si ukousla větší sousto, než dokáže zvládnout…
"Člověk musí být buď dost odolný, nebo dost hloupý, aby se v téhle době potloukal dole ve stokách. K jakému typu patříte vy?"
"Nejsem pitomá, ale kdybych řekla, že jsem odolná, zaškatulkujete si mě jako nájemného hrdlořeza. Takže budu raději mlčet a tajuplně se usmívat."
Jej, toto píšu nějak moc často. Holka, která dokáže zacházet se zbraněmi. Juhu! Akorát její největší láskou není puška, ani luk, ani dýka, ale meč. Zní to možná trochu divně, možná trochu překvapivě, ale je to tak. A věřte mi. Tuhle holku nechcete naštvat.
Kate Daniels je velká egoistka, nesnáší, když jí někdo něco přikazuje (stejně jako já), ale ona to o sobě ví. Taky dokáže přesně vycítit místo na tu správnou hlášku takového toho stylu "Chystáte se mě zabít? tak počkejte až dojím oběd.", a tím mě dostala :3
Funguje jako pracovnice nějakého Řádu spíš jako detektiv, ale známosti má všude možně, i mezi "lidmi", které nemůže ani vystát, ale pro spolehlivou informaci cokoliv. Nemá rodinu (všichni mrtví), a jediný člověk, který by se dal označovat za příbuzného je taky mrtvý. Kate je rozhodnutá, že jeho vraha najde, a až ho najde tak mu vyřízne a rozdrtí srdce. (Au?)
Všechny stopy naznačují, že za to může nějaký kožoměnec - ano, oni existují - a Kate se potkává s Pánem šelem, je to debil, ale mi se líbí (jak jinak, ze začátku je každý takový :oD a nkdo s tímhle charakterem tam být musí ) a dostává se k dalšímu případu. Vraždám některých kožoměnců, ale také upírů a všechno to spolu souvisí.
Vrah je jen jeden.. Ale podezřelých spoustu.
"Uvidím vás tady, ještě někdy?" zeptal se.
"Doufejme, že ne na operačním stole, pane doktore." odpověděla jsem a vyšla z márnice.
Kate je jedna z těch hrdinek, co se o sebe umějí postarat. Takových knížek já jsem v poslední době četla celkem dost, ale na tuhle jsem se moc těšila (i přes naprosto otřesně ohyzdnou obálku!)
Po Andělech noci to byla opravdu příjemná změna, lépe napsané - člověk se opravdu pobaví a hlavně to mělo nějakou (pro mě) smysluplnou dějovou linku. Prostě najít vraha.
Strašně jsem si oblíbila Currana, tedy Pána šelem - arogantní blbeček, juhu :3 takový ten typ, co nechtěně i chtěně každou ženskou dokáže naštvat. Jeho dialogy s Kate jsem si opravdu užívala :oD
Takže ve výsledném hodnocení musím říct, že toto je velice slibný začátek série, na jejíž pokračování se moc těším. Je pravda, že byla lepší než Alex Craftová, ale horší než Anita Blakeová (Anitu u mě asi nic nepřekoná), tím pádem za čtyři hvězdičky.
Zkusil zaútočit z jiné strany. "Nikdy jsem nenarazil na nikoho, jako jsi ty."
"To je dobře. Lidi jako já nemají rádi, když do nich někdo naráží. Mohli by ti zlámat nohy."
"Zvládla bys to?"
"Udělat co?"
"Zlámat mi nohy."
"Ano,..."
Žádné komentáře:
Okomentovat