BlogTour

Naše milá Maťa vymslela skvělou věc. A já se zapojila. Proč si nezahrát na otravu a nevyzpovídat pár super cool autorů? :)

Jak zněla má otázka?
 Jakou superschopností bys chtěl/a vládnout?

somanchainani.net

Soman Chainani je týpek! Nejen že vymyslel třetí nejlepší školu knižního světa (po Bradavicích a CHERUBu) a miluje pohádky. Nezklamal ani se svou odpovědí. 

"Tak sleduj! Kdybych si mohl vybrat, přál bych si mít schopnost ZMĚNIT POHLAVÍ. Slyšíš, jak dobře to zní? Lusknutím prstu udělat z chlapce dívku? Myslím si, že by to mohlo být prospěšné celému světu. A jestli ne, tak bych alespoň ztrapnil pár kamarádů na veřejnosti. Tento nápad se mi v hlavně zrodil už před lety, dokonce se mi líbil natolik, že jsem si s ním trochu pohrál i v druhém díle Školy dobra a zla. Užijte si třetí knihu!"

anthonystuff.wordpress.com

 Píseň krve v loňském roce byla celkem boom. Dost dobrá kniha. A autor na fotce možná vypadá jako bručoun první třídy, ale...

"TO JE LEHKÉ. Chtěl bych mít super schopné oči! Vysílaly by tepelné paprsky a já už bych nikdy nepotřeboval mikrovlnnou troubu."

galactanet.com

 Ulala! Četli jste Marťana? Nekonečně perfektně dokonalá kniha! Vtipná jako peklo! Někdo, kdo ji napsal ... musí být ten, se kterým chcete být na jedné párty, určitě víte, jak to myslím. Škoda jen, že se bojí létání.

"Chtěl bych se umět teleportovat na kterékoliv místo na Zemi. To by bylo úžasné. Už žádné problémy s cestováním. Žádné dlouhé a nudné jízdy autobusem. (Zmiňoval jsem se, že letadla jsou zlo? :-D ). Prostě jen "PUF" a jsem tam a nebo jinde. Snídaně v LA, oběd v Paříži, večeře v Tokiu. Stal by se ze mě odborník na jídlo. Ano, možná mluvím z hladu. Užijte si Marťana v kině, bude legendární, doufám!"

annebishop.com/

Z Černých drahokamů do našeho nejmilovanějšího jazyka byly přeloženy jen tři díly, ale i y stojí za přečtění. Anne Bishop je celkem borka. No... a pokud vám nedělá problém ingliš, Written In Red je prý fakt skvělé (říká můj spolehlivý zdroj).

"Mi by úplně stačilo, kdybych mohla přenášet věci jen pouhou myšlenkou. To by bylo fakt pěkné."

misterandyriley.com

 Andy Riley je jeden z nejvíc nejdrsňákovitějších kreslících magičů na světě. Je vtipný a UMÍ. Jeho knížky plné malůvek mi dělají společnost v nekonečných hodinách ve škole. Srandy kopec. 

"Já bych chtěl umět zastavit čas a až to zvládnu na jedničku, budu okrádat bohaté ve velkém (jen si dělám srandu, možná). Nebo bych se koukl tam, kde nesmím."

riyria.com

 Michael J. Sullivan je autorem super knižní série Dobrodružství Riyria a i přes maily působí jako obří sympaťák. Dokonce mi prozradil, že jeho oblíbeným padouchem je Dolores Umbridgeová a že jeho srdce to táhne k hrdinským činům, tudíž by chtěl do Nebelvíru. Což mi k němu vlastně sedí... :) A nemíchá krupici! 

"Sranda, že se ptáš, protože když mé děti byly malé, všichni v rodině jsme si hráli na superhrdiny a každý z nás měl jinou parádní schopnost. Moje žena se rozhodla, že bude umět telepaticky komunikovat s mořskými živočichy. Můj syn, který nenáviděl dlouhé výlety, chtěl umět zařídit, že nikdy nebudeme stát na semaforech. Kdykoliv se opravdu stalo, že jsme zastavit nemuseli, děkovali jsme Jamesovi, jak skvěle to zmákl. A já... no, já jsem chtěl umět vytvořit ty nejlepší zmrzlinové poháry přímo ze vzduchu."

Upozornění: Tento článek ještě není kompletní ... :)

Příručka stážisty | Jak být vrahem snadno a rychle

Jediná příručka, která by v prodejnosti mohla předehnat kuchařku Ládi Hrušky, je tu! Kdo by totiž nechtěl mít místo přeplněného břicha naplněné prasátko? Proslulý zabiják John Lago sestavil vlastní kuchařku. Návod na to, jak někoho beztrestně oddělat a přitom vydělat fůru peněz! Prostě jak být dobrým vrahem snadno a rychle.

Poctivě si odpovězte na jednoduchou otázku. Chtěli byste se stát nejkrutopřísnějším killerem na světě? Být mistrem kamufláže, dokázat použít každý předmět či vlastnost jako zbraň, být miliardářem a být zahaleni do bezcitné mlhy nebezpečí a tajemství? Je-li vaše odpověď kladná, vězte, že Příručka stážisty nabízí pár cenných rad. V opačném případě se aspoň dozvíte, o co přicházíte, když jste se ve volbě vysněného povolání k "nájemnému vrahovi" nepřiklonili.

John Lago nedělá chyby. Je nekompromisní a ve své práci nejlepší. Rozhodl se popsat svou poslední zakázku (infiltrace do firmy + killnutí šéfa) do nejdrobnějších detailů, aby vytvořil kapesního průvodce pro své nástupce, pro bažanty v oboru, pro vás. Vrah spisovatelem? Proč ne! Obzvlášť, když je tak nadaný. A navíc ještě mega super řízek. Fakt! Řekněme, že kdyby měl Lucifer syna, byl by jako John. Krásně cynický a sarkastický. O ironických poznámkách ani nemluvím. Je prakticky nemožné, abyste si ho neoblíbili, spíš naopak. Třeba dopadnete jako já. V průběhu čtení jsem k této postavě přilnula a s jiskřičkama v očích pozorně sledovala každou větu, kterou onen na duši pochroumaný člověk vysmolil. Přiznávám, že mě nejednou skolil nezastavitelný záchvat smíchu... protože na každé straně je NĚCO. Něco absolutně úžasného z čeho se padá ze židle, pokud se to správně pochopí. Tolik moudra! Kdo by se nechtěl dozvědět, že nemá kálet tam, kde se chystá jíst? 

Aby se též člověk nedivil, že je to kniha nabitá až k prasknutí skvělým humorem, když má autor, Shane Kuhn, bohaté zkušenosti v zábavním průmyslu a ve světě reklam. Ale stejně ho podezřívám z vražedných choutek. Možná jako malý seděl u mravenčí cestičky a prstíkem mordoval jednoho "kámoše Ferdu" za druhým. Třeba si to užíval. Neberte to zle, já si jinak nedokážu vysvětlit, že se odhodlal k zabití tolika postav. Jděte do čtení s vnitřním klidem a nadějí, že zrovna váš oblíbený miláček koupí jen kulku do podrážky milované botky. Nebo taky může explodovat.

Mám ještě jednu otázku. Trošku složitější. Je zabíjení špatných lidí špatné? 

(No, na cestu k svatému Petrovi to asi není, takže...)

Skvělá zpráva!

V tomto případě tedy honba za zabitím špatňáků nemůže končit jinak než ... výhrou špatňáka. Ale nebojte se, klasický disneyovsko-pixarovský konec nepřijde. Podle Laga musíte být připraveni na všechno, protože nikdy nevíte, komu hrábne a líbat budete muset jak žabáky tak i princezny.

ANO ANO ANO ... 

Abyste věděli, vůbec jsem neměla šajnu, co se na pozadí zdánlivě jednoduché infiltrace odehrávalo. Kdo pro koho pracoval? Kdo komu donášel? Kdo koho zradil? Kdo už je mrtvý? Kdo hraje na dvě strany a stejně mu to nepomůže? Konaly se samé čáry máry a to se mi líbilo. Ten pocit, když jsem nevěděla, co se děje, když jsem autorovi sežrala návnadu, já hloupá rybička. Jo! Při pohledu zpět mi to spíš přijde, jako bych neměla promyšlenou únikovou strategii z toho, jak jsem se (stejně jako John Lago) do hry o přežití zamotala.

Vychází v květnu 2015.

Odpouštím Ti, Leonarde...

Začíná den... Den D.
Leonard Peacock, podivínský kluk se směšným jménem a důležitou misí. Musí si ostříhat vlasy a naaranžovat je do lednice, rozdat dárečky zabalené v růžovém papíru, vzít starou nacistickou pistoli P-38, která se kamarádí s ovesnou kaší, prostřelit s ní hlavu svého überdementního spolužáka a pak i tu svou. No, znáte to, tímto způsobem slaví osmnácté narozeniny každý.

Chci, abyste věděli, že mě tahle kniha neuvěřitelným způsobem zasáhla. Na dobu neurčitou a na mnoha místech. Už dvacet čtyři hodin sedím s nepřítomným výrazem a přemýšlím o dospělosti. Autor, Matthew Quick, význam toho odporného slova vykreslil z pohledu člověka, který přestal věřit na maják štěstí. Leonard totiž zabloudil v moři utrpení. Přesto si chce užít alespoň jeden absolutně perfektní den, který by představoval sladkou tečku v jeho pochmurném životě. Ten den mu nic nezkazí...

Leonard mě provedl svou minulostí, přítomností a dokonce jsem natrefila i na dopisy z budoucnosti.

A přesně sedmdesát poznámek pod čarou vždy přispělo k navození té nejvíc nejsprávnější atmosféry. 

Jednotlivé střípky příběhu byly dávkovány s klasickou babičkovskou mírou. Tedy "přiměřeně". S mnohdy až černým humorem autor absolutně nenásilnou formou podsouvá názory a myšlenky, nad kterými by normálního člověka snad ani nenapadlo přemýšlet. Ale pak se zažerou do hlavy jako červici do jablíčka a ven se jim za žádnou cenu nechce.

"Stovky, možná tisíce večerů uplynou, aniž by se nám zapsaly do paměti. Neděsí vás to někdy? Co když si váš mozek špatně vybral a místo důležitých večerů uchoval ty nedůležité?"

Nevím proč, a možná to zní hloupě, ale po dočtení si připadám o kapku chytřejší a pravděpodobně připravena na onu slavnou dospělost. A nebo ne, sakra.

Uvědomila jsem si, že zbožňuju svou mamču, která by mi kdykoliv udělala banánové palačinky.
Uvědomila jsem si, že jsem skrz naskrz ateista.
Uvědomila jsem si, že jsem überdementský ignorant.
Uvědomila jsem si, že pokud maják štěstí opravdu existuje, je jen na mě, jakou cestou a jak rychle se k němu dopravím.
Prostě doufám.

Leonarda jsem si zamilovala a pak mi pomalu lámal srdce.
Ano.
Je to tak.
Ale..
ODPOUŠTÍM TI, LEONARDE. Úplně všechno.
Hlavně to, že jsi se mnou mával, jako bych byla plácačka na mouchy.

„Nejdřív tě budou ignorovat, pak se ti budou smát, pak proti tobě budou bojovat, nakonec zvítězíš.“

Smutně krásné, inspirující, velmi hlubokomyslné a s "velmi nečekaným" koncem, u kterého se zastavil čas. :)
Doporučuji!

Kuromoriho meč | Bondovka s disneyovským koncem

Už jste někdy viděli věci či bytosti, jejichž existence je prakticky absolutně nemožná? Jako napříkad duchy, víly, babizny s vystřelovacím hadím jazykem a pařáty, ptáče se lví hřívou nebo jiná podobná stvořeníčka? Jestli je vaše odpověď ano, mám pro vás nepříjemně choulostivou informaci. Buď jste osoba, která akutně potřebuje vyšetření u psycho-doktora, nebo (a což je pravděpodobnější) se nacházíte v novém úžasném dobrodružství a proroctví vás předurčilo k záchraně světa. Padouši se vás budou pokoušet zastavit na každém kroku a smrt budete mít na jazyku, ale záchrana milionů lidí za to stojí, ne? No, stejnou otázku si dennodenně pokládají desítky superhrdinů. Včetně Kennyho Blackwooda, jehož příběh napsal nadaný vypravěč JASON ROHAN. 

"Ken-čane, to je ode dneška za devět dní. Jestli nám nepomůžeš to zastavit, tak dvacátého července na západním pobřeží Spojených států zemře padesát milionů lidí."

Kuromoriho meč mi připomněl, proč tak moc zbožňuju middle-grade literaturu. Tedy knihy pro mladší teenagery, kde v nejhlavnější roli nenaleznete lásku ale pravé a nefalšované dobrodrůžo. No neříkejte, že jakási Bondovka křížená s Mission: Impossible a špetkou Percyho Jacksona okořeněná nádechem magie z Elantris od Brandona Sandersona nerozblikala majáček "zvědavost" ve vaší hlavě. A navíc se můžete těšit na jeden z klasických disneyovských konců, co skvělým způsobem podtrhuje až téměř pohádkový podtext knihy.

Pomsta je mrcha.
A nikdy neumírá. 
A je sladká ... jako zmrzlina, proto po ní všichni touží.

Kenny se musí naučit mnoho nenaučitelných věcí, získat nezískatelný meč a pak porazit neporazitelného draka. To vše v devíti dnech. Tik ťak, horká brambora se posouvá. Bomba každou chvíli vybuchne.

I když se vlastně zdá, že vás nemůže nic překvapit (a po dějové stránce to je pravda pravdoucí), mi se moc líbil způsob, jakým byla do příběhu přimíchána magie - extrémně zajímavá magie. Velké plus patří autorovi i za to, že se krásně vyřádil na fyzické podobě padouchů a jejich potvůrek. Klobouk dolů. Tak šílené kombinace nepředstavitelností by mě ani ve snu nenapadly. A jo, vražedné trio popsal tak, že bych si jejich plakát klíďo píďo vylepila na skříň. Snad se v dalších dílech ještě objeví.

Jooo a postavy asi zbaštily všechno moudrost světa, ale i tak byly prima. Od jistého starého páprdy přes Kennyho až po "něžnou" dívčí zástupkyni, co se katanou ohání hlava nehlava. Prostě mile vtipní sympaťáci. 

"Superman? Promiň, ale toho tlustého zarostlého lenocha nemůžu ani vidět."
"O čem to mluvíš? Superman je namakaný. Nemyslíš někoho jiného?"
"Ne. Jen si to vem. Vždycky ho kreslí s velkými vyrýsovanými svaly, viď? Ale jak to? Když dokáže zvednout letadlo jako by to bylo pírko, jak by si je mohl vytrénovat? Když posiluješ, musíš vyvájet sílu, ale pro Supermana není nic těžké. Měl by mít spíš svaly jako pěnové bonbony."

Celkově byla tato akční fantasy věcička podaná se stylem a grácií. Děj plyne rychle. Šmrncovní klíčové okamžiky přichází prakticky jeden za druhým. A přesto se nebudete cítit jako myška zoufale prahnoucí po sýru. Užijete si to ale nebudete tím žít. Jen se snažím vystihnout rozdíl mezi extrémně dobrou a dobrou knihou. Kuromoriho meč patří mezi dobré. Nezklame. Neohromí. Ztrátou času stoprocentně není. Prostě něco fajn a cool na oddech.

Detail mé oblíbené části obálky. :3

PS: Všechno se odehrává v Japonsku, takže je celkem pravděpodobné, že se přiučíte něco z jejich jazyku.

Už umím počítat. A například NUKE-KUBI určitě využiju. Každý den. 

Znamená to: druh upíra, který dokáže oddělit svou hlavu od těla a pohybovat jí ve vzduchu. 

Takže asi DŽÚBUN DA (= to by stačilo). 

Konec mého povídání.

••••••••••

Tímto bych chtěla poděkovat za poskytnutý recenzní výtisk knihkupectví..

Knihu si můžete objednat ZDE.

Jako důchodce v Kauflandu...

Všimli jste si nadpisu?
Nemyslím to urážlivě.
Ale když se na to podíváte..

"Jejich tempo je vražedné, jejich revírem je místo plné regálů,.." - tak to přímo sedí na mě, na mě v knihovně.  

Když už jednou rozrazím ty dveře a vidím nebe plné knih, cítím se jako superhrdina - jen bez uplého latexového oblečku, masky, větru rozčechrávajícího vlasy (můj účes by to stoprocentně vydržel) a bez reflektorů. Přesto se vždy co nejrychleji snažím dorazit do té nejvíc nejlepší sekce. Chápejte, ani pan Bolt by mě neměl šanci dostihnout. Protože, co kdyby tam bylo něco nového / skvělého / úžasného, co čeká jen a pouze na mě?

Ano ... v rychlosti je síla!

Tentokráte to ale bylo na tři propocená trička a svalovou horečku! 
A přesto se (zmožená) musím pochlubit... USPĚLA JSEM! 

Jestli víte, jak to v knihovně chodí, už teď mi skládáte poklonu! Sehnat TRNOVÉHO PRINCE (info) tak krátkou dobu před vydáním druhého dílu - haha, jsem fakt borec! Každopádně... dovolím si nostalgicky zavzpomínat na můj oblíbený úryvek, který svým způsobem odkrývá pravou povahu knihy.*SLASTNÝ POVZDECH* Na ten rereading se těším jako sněhuláček Olaf na léto.

"Vlastně pokaždé, když jsem mu do hlavy zatloukl další hřebík, tak ho to dočista změnilo. Po nějaké době to už ani nebyl on. Věděl jsi, že člověka takhle můžeš rozložit úplně na prvočinitele? Jeden hřebík a najednou se mu vrátí vzpomínky na dětství. Druhý, a začne zuřit. Nebo brečet. Nebo se smát. Nakonec zjistíš, že lidé jsou vlastně jen loutky. Snadno se rozbijí. Ale spravit je, to dá kurva práci."- Trnový princ

Brent Weeks je Týpek! Asi jsem se zamilovala do jeho Cesty stínů a Černý arcimág byl rovněž eňoňuňo. Druhý díl série Světlonoš - OSLNIVOU ČEPEL (info) si budu šetřit na dny, kdy mi bude nejhůř (až dostanu známku z matiky)! 

DOBRÁ ZNAMENÍ (info) - kniha, kterou vůbec neznám a absolutně nevím, o čem je. Byla mi doporučena jistým usnoplencem s dobrým vkusem. Jména Neil Gaiman a Terry Pratchett (nechť nad ním hvězdy bdí) jsou ale zárukou kvality. A jako lákadlo mi sloužila zajímavá ukolébavka..

Jeden malý čuník-funík táhl k Hádu,
druhý malý čuník-funík zůstal doma.
třetí malý čuník-funík požíral syrové a kouřící maso lidské,
čtvrtý malý čuník-funík znásilňoval panny
a ten poslední - nejmenší čuník-funík se hrabal po hromadě mrtvol, aby se dostal co nejvýše.

 To byly ty, co mi prostě cvrnkly do nosu!

PS: Ta suchá kytka v pozadí se jmenuje Ňouma.

 Další tři "kořisti" mistra lovce (jakože mě) symbolizují jediné. Odhodlala jsem se.

Taky se nechám poznamenat HROU O TRŮNY (info netřeba).
Radši koukněte na inspirující video.

 

Taky konečně přečtu tolik vychvalovaný NOČNÍ KLUB (info). Ať mě ten sveřepý černý humor pohltí. 

AVEMPARTHA (info) - pokračování Královského spiknutí - je zase jiná kapitola. Ta v regálu leží, co si pamatuju. A přestože mi z jedničky slina kapala - extra boží styl psaní - ne a ne se dokopat k dalšímu dílu. On přece počká. Vůbec. Teď ji mám, jsem v půlce a nejradši bych si dala facku, že jsem to tak dlouho odkládala.

A nakonec ... PAN MERCEDES (info). Jak já se na něj načekala. Rezervaci jsem měla. Konečně je tenhle broučínek tam, kde být má. *brousí si na něj zuby*


Slovo závěrem...
Hodnotím tento lov velmi kladně. Smrt nepostihla ani jednoho z konkurentů a já byla prostě nejlepší - bez podvodů a lstí. :)) Spokojeně cumlám čokoládu.

Znáte, máte, milujete, chcete přečíst nebo nenávidíte?

 

 

Co kdyby? | Vědecké odpovědi na absurdní otázky

Název originálu: What If?

Autor: RANDALL MUNROE

Počet stran: 5*100-200+10-1

Nakladatelství: Práh

Vydání: 2014

GoodReads: 4.14 / 5* z 16,517 hodnocení 

Člověk je bytost extrémně zvídavá. No co ... je to dobře. Například mě zvědavost popohání k častému otevírání ledničky, ke čtení knih i blogů, k objevování nových věcí. Ptávám se na otázky, dostávám odpovědi. Většinou. Když jsem byla špunt (jakože teď patřím k obrům), bavilo mě klást absolutně nesmyslné otázky, na které mi velcí dospěláci nebyli schopni odpovědět. S dětským obdobím "A proooč..?" má snad každý své zkušenosti. Ale věřte mi, otázky typu "Co kdyby..?" patří do úplně jiného levelu.

Dotazy, které obyčejní občané vnímají jako magořinu prvního stupně, on bere naprosto seriózně a stejně vážným způsobem odpovídá. Vytváří tedy něco naprosto geniálního. Jeho jméno je RANDALL MUNROE, znáte ho? A nechť vyčelí betonovou zeď ten, kdo o něm slyší prvně. Protože...

Prostor pro reklamu:

Randall Munroe je autorem světoznámého webového komiksu xkcd.com.

Rozblikly se žárovečky pochopení?

xkcd.com - Randall naráží na velmi aktuální témata!

Jeho obrázky pojednávají o vědě, technice, jazycích ale i lásce. A stejně tak se oblibě těší i Randallovy výzkumem podložené odpovědi na prapodivné otázky čtenářů. 

Kniha Co kdyby..? je tedy souborem geniálních magořin, v nichž vám autor dokáže, že věda může být opravdu zábava.

 "Jste-li jako já, nejspíš jste si po prvním přečtení naší otázky představili, jak puk projde brankářovým tělem a zanechá v sobě díru ve tvaru puku, jak tomu bývá v kreslených groteskách. To proto, že máme jen velmi chatrné povědomí o tom, jak různé materiály reagují při vysokých rychlostech."

Abych pravdu řekla ... nejvíc mě baví ty fyzikou prolezlé mnohastránkové odpovědi.

Baštím autorův humor. A přestože jsem si slíbila, že mi jednotlivé otázky budou složit jako večerníček před spaním... Vydržela mi kniha jen dva dny. Některé pasáže jsou tak crazy, že je rozesílám ve velkém. Bohužel ... jen málo lidí chápe mé nadšení! *mráčik*

Ano, tohle jsme zažili všichni. -_-

"Snažit se kritizovat vědecké postupy z Malého prince nemá v tomto případě cenu, protože 1) to není příběh o asteroidech a 2) kniha začíná podobenstvím o tom, jak jsou dospělí hloupí, když vždycky všechno berou doslova."

Takže...

pokud máte rádi vědu a dokonce i pokud ji rádi nemáte, můžete se těšit na spoustu chytrých věcí, které stoprocentně použijete v praktickém životě. :))

 Proč si knihu koupit? Klidně ve větším množství...

"Jestli máte sílu v rukách, dokážete touhle knihou hodit do vzdálenosti zhruba 15 metrů. S trochou tréninku byste mohli každých 800 milisekund hodit jeden výtisk, takže kdyby se na vás řítila banda útočníků, máte asi tři nebo čtyři šance sejmout je, než se k vám dostanou. Kdyby na vás ale místo lidí útočil třeba kojot, který běhá mnohem rychleji, máte jenom jeden pokus. Miřte dobře."

Recenze - Marťan | Trosečníkem na Marsu...

Název originálu: The Martian
Série: ---

Autor: ANDY WEIR

Počet stran: 344
Nakladatelství: Knižní klub
Vydání: Únor, 2015

GoodReads: 4.36 / 5* z  61,710 hodnocení

Taková je tedy situace. Uvíznul jsem na Marsu. Nemůžu komunikovat s Hermesem ani se Zemí. Všichni si myslí, že jsem po smrti. Jsem v Habu, který byl navržen na jednatřicet dní.
Jestli se porouchá oxygenátor, udusím se. Pokud se pokazí recyklace vody, umřu žízní. Když Hab přestane těsnit, jen tak vybuchnu. A jestliže se nic z toho nepřihodí, nakonec mi dojdou potraviny a zemřu hladem.
Je to tak. Jsem v hajzlu.

Dřív jsem si myslela, že Robinson Crusoe je kabrňák.
Dřív jsem si myslela, že Oliver Queen je drsoň.
Pak jsem přečetla Marťana.
A všechno mé myšlení táhlo do pekel.

Mark Watney nemá ani Wilsona ani luk a šípy.
Bláznivý botanik ve skafandru, co smrdí, jako by se na něj vykadil skunk - to je ideál všech ideálů.

Budete to milovat. Budete HO milovat.
Stoprocentně.

MOJE SLAVNÁ FOTKA S MARKEM.

ZÁVIĎTE, PROSÍM!